AI možná zvládne vygenerovat layouty během vteřin. Ale co rytmus, optická a vizuální váha nebo další detaily? Rozdíl mezi „funguje“ a „je to správně“ stále zůstává na designérovi.
AI umí generovat, designér musí umět dokončit
AI dnes zvládne za pár vteřin to, co dřív trvalo hodiny. Vygeneruje layout, navrhne komponenty nebo poskládá obrazovku. Ale je tu problém…
AI necítí vizuální napětí. Nechápe rytmus. Nepozná, když něco není dokonalé a je potřeba zlepšení. A právě tady se láme chleba.
AI nepřináší klid
Často slyšíme, že AI zjednodušuje práci designéra. Ve skutečnosti se děje pravý opak. Záplava nových nástrojů a funkcí přidává na složitosti. Zvyšuje myšlenkovou zátěž. Pokud kdysi panovala nejistota, AI ji ještě víc podpoří.
Najednou máš nekonečno možností, ale žádné vodítko, která je správné. AI ti ukáže deset variant. Ale neřekne ti, která je dobrá.
Generovat umí každý. Dokončit málokdo
Dnes může generovat kdokoliv. Prompt, klik a šup a výsledek. To ale není design. AI tě dostane zhruba na 70 %—tedy tam, kde všechno „tak nějak funguje“. Co ale těch zbylých 30 %?
- Má typografie jasnou hierarchii, nebo jen různé velikosti písma?
- Dýchá layout, nebo je jen zaplněný? Co práce s prázdným místem?
- Jsou v designu použity designové principy (kontrast, opakování, gestalt, apod.)?
- Psychologické principy může AI zvládnout, ale musíš jí je zadat (např. Stádový efekt, Hickův zákon, apod.)
- Je design postaven na gridu? Existují vizuální propojení?
- Funguje optická a vizuální rovnováha mezi prvky UI?
Tohle AI neví. Tyto věci totiž nejsou jasně dané. Neexistují pravidla, která jdou snadno určit. Je to cit.
Profesionální design vzniká v detailech
Rozdíl mezi „dobrým“ a „profesionálním“ UI není v nápadu. Je v mikro-rozhodnutích:
- Někde přidáš pár pixelů,
- zvětšíš záměrně mezeru mezi nadpisem a odstavcem,
- o chlup zvětšíš řádkování,
- upravíš letter spacing pro lepší čitelnost,
- zjemníš kontrast,
- odladíš ručně odstín barvy,
- …
Tyto úpravy nejdou vidět samostatně. Ale cítíš je okamžitě jako celek. A přesně tady AI končí.
Nauč se „vidět“. Uč se a trénuj
AI umí produkovat poloviční výstupy. Pokud budeš jen „promptovat“, narazíš na strop. Zůstaneš u „good enough“. Nikam se neposuneš, protože nebudeš vědět:
- co změnit,
- proč to změnit,
- kde jsou hranice.
Manuální designová praxe je trénink oka. Bez ní nemáš AI čím řídit.
Budoucnost není „AI vs. designér“
Budoucnost není buď–anebo. Je to kombinace. AI převezme rutinu, rychlost a objem práce.
Designér musí obstarat:
- směr,
- kvalitu,
- rozhodování.
AI pracuje. Ty vidíš.
Skutečná výhoda nebude v nástroji
Každý bude mít přístup ke stejným AI nástrojům, modelům a možnostem. Výhodu získají ti, kdo:
- Poznají, kdy je návrh hotový.
- Vědí, co ještě ubrat.
- Dokážou říct „teď je to správně“.
Dobrým designérem se nestane ten, který generuje nejrychleji. Ale ten, který nejlépe dokončuje.
Klidně použij AI, ale nezapomeň
AI ti může pomoct navrhovat rychleji. Ale nenahradí tvůj cit. Kdo umí jen generovat, bude nahraditelný. Kdo umí vidět, rozhodovat a ladit, povede další éru designu. Proto se uč základy a trénuj oko a kreativu.
AI ti dá třeba 70 %. Těch posledních 30 % je pořád na tobě a musíš je dotáhnout. Jen tak vznikne kvalitní a profi design.